Nedaleko vrchu Kalečník, v Hostěnicích lesích kousek od Brna, jsou v půdě ve stínu vysokých smrků zakopány bedny s pokladem. Pro osvěžení těla i ducha. Dobří poutníci, kteří cestují kolem tohoto lesního baru, dnes už dobře známého, si mohou dovolit co hrdlo ráčí. Nikdo totiž nehlídá, zda za své občerstvení nakonec zaplatí či ne. Placení je na jejich svobodné vůli.
Stává se nezřídka, že někdo nezaplatí a občas také někdo dorazí si jen tak doplnit vlastní zásoby. Dokonce, se občas z okolních vesnic vyloupnou mladí dospělí, kteří si chodí sladkostmi z lesního baru dobrovolně kazit zuby a nezastraší je ani místní pohádka o Strašlivém Jarkovi.
Tento “strašlivý” Jarek, totiž doplňuje bar pravidelně. A už nějakou dobu bojuje s frustrací, protože mu čas od času někdo bar vybílí. — Bohužel v místě kde bar leží, není vůbec žádný signál a proto zabezpečovací systémy ani nemohou pomoci. Pojďme se společně na fungování kouzelného baru, kde vše může být zdarma, podívat optikou dobrého Jarka.
Přátelé, jsem Jarek, jeden z kluků co stojí za projektem Penězi. Před lety jsem se jednoho horkého dne vydal na kole, přes kopec Kalečník. Mířil jsem na pozemek, který jsem nedávno koupil v dražbě jako takovou experimentální investici. Abych to uvedl, ona je to taková bažina v lese. A tak mi přišlo vtipné, nechat se inspirovat Shrekem, Krakonošem a bažinu jsem pojmenoval jak jinak než: “Jarkovo”.
Nelenil jsem a zakopal v lese do země první bednu s pivem. A na strom pověsil kasičku a čekal co se bude dít.
Tedy, po zdolání strašlivého kopce Kalečníku, jsem dorazil na pozemek, k bedně s nářadím, kde jsem měl schováno pár piv pro lesní osvěžení po dobře odvedené práci. A tehdy mne to napadlo. Vždyť já bych takové osvěžení uprostřed lesa chtěl dopřát i jiným. Nelenil jsem, zakopal jsem v lese do země první bednu s pivem, na strom pověsil kasičku a čekal co se bude dít. Dělo se! Za 3 dny byla milá bedna prázdná a kasička plná. Tak začal příběh mého baru, postavený na důvěře.
Lesní bar tedy vznikl jako startup, který vsadil na dobrotu lidí. Projekt od roku 2019 běží už přes tři roky a tak můžeme zabilancovat a podívat se i na čísla. Ta vám totiž většinou naznačí, jestli má smysl pokračovat v podnikání dále, jestli je to lidské konání udržitelné dlouhodobě. Přestože něco daty jen tak lehce obsáhnout nelze. Třeba radost kterou mi bar přináší.
Takže si pokládám otázku: “Co když ve ztrátové fázi vašeho podnikání vše vzdáte a skončíte s tím?” A za půl roku přijde váš nápad teprve do módy, a zrovna vaše firma by najednou byla za trendsettera. Nebyla by to škoda?
Nebo raději budete doufat, a jak by řekli kluci od krypta, budete hodlovat, udržovat a dotovat něco, co bude dnes a možná i zítra ztrátové. A co když hokejka, tedy exponenciálně rostoucí trend nikdy nedorazí?
Tuhle těžkou otázku si ve spojení s Lesním Barem u Jarka kladu často.
Fundamentální analýza mi jednoznačně říká, že přes záplavu nadšenců, kteří lesní bar podporují, je tady stále dost lidí, kterým buďto nedochází, že nezaplacením částky za něco, co “najdou” v lese, okrádají toho cizího Jarka, který bar provozuje. A nebo hůř, je jejich hodnotový rámec pokřiven a nevadí jim tohoto Jarka okrást.
Má investice je 156 hodin každý rok
V číslech tedy hlásí Lesní bar u Jarka za poslední plovoucí rok ztrátu 5.341 Kč a to při ročním obratu 199.873 Kč. Nepočítám pochopitelně můj čas, ten jsem vždy rád do projektu dával zdarma. Nicméně pro pořádek, když počítám 52 týdnů se dvěma závozy týdně, kdy každý spolu s nákupem zabere cca 1,5 hodiny, tak je to časová investice 156 hodin každý rok a tak už to dávno není jedno obětované odpoledne.
Proto se dál sebe ptám: “Mám pokračovat dále?”
Je potřeba dodat, že Lesní bar mě neživí, ostatně, když generuje ztrátu, tak ani nemůže. Dostatečné zabezpečení mi poskytují jiné podnikatelské aktivity. Přes 17 let jsem finanční poradce a mám také makléřskou společnost na mé jméno: Jaroslav Kala, s.r.o. Říkáte si, že jsem asi pěkný narcis, ale po letech anonymity v AWD, Swiss Life, Freedom, Chytrý Honza a dalších multi-level firmičkách, jsem pochopil, že stejně o tom co je nejlepší doporučit klientovi nakonec rozhoduje poradce. A tak jsem firmou nezakrýval žádnou tajemnou partu, ale dal jí své jméno a postavil se za to s celou svojí pověstí.
Pracuji také jako talentový kouč a pomáhám lidem najít jejich silné stránky. To mi mimojiné pomohlo více poznat sama sebe. Postupem času zjišťuji, že se obě povolání prolínají — obě se opírají o charakter a motivace člověka.
Ostatně i experiment “lesní bar” je pro mně taková sociální sonda. Jestli tato sonda, má smysl a zaslouží si svoji existenci? To nevím, ale možná na to společně přijdeme.
Pokud hledám důvody proč by existovat neměl, tak jich pár vidím hned. — Samotná ztráta přes 5.000 Kč je mrzutá, ale ne likvidační. Mých 156 hodin, násobených mojí konzultační sazbou, už zabolí víc. A když přidáme občasnou frustraci z vykradeného baru, či sžíravé myšlenky, kdy slušní lidé doplácejí na ty nepoctivé, už to začíná být nehezké. A to musíte ještě připočíst organizaci závozníků, kteří bar plní když já nejsem doma. Převelice tak děkuji manželce Verči a kamarádovi Honzovi, kteří mě nemálo zastupují když zrovna nemůžu.
A teď proč bych měl s barem pokračovat dál. — Mám pocit, že lesní bary či podobná zařízení samoobslužného typu rostou jako houby po dešti. Takže, co když se situace otočí a okrádání úplně vymizí? Nebo se lidé pohrnou do mého baru a utratí tam nazdařbůh celé výplaty, protože v okolí cca 5 km není jediné místo, kde by si člověk odpočinul a svlažil hrdlo! Co když se nám podaří dopadnout zloděje, který ukradením zboží z lesního baru dal svolení ke zveřejnění a zostuzení jeho osoby na sociálních sítích, jak uvádí cedulka na stromě u beden v lese. A odradí to další nenechavce. Jo, to by byla jiná!
Celé toto pojednání o lesním baru je z části finanční tématikou, která mě baví. A možná bude i pro vás inspirací při těžkých rozhodnutích, ať už ve vašem podnikání a nebo i držení či prodání svých aktiv v portfoliu. Kdy je ten pravý čas vystoupit ze zpomalujícího se vlaku?
A to bych se rád zeptal právě vás — jak byste mé barové dilema řešili vy? Drželi a investovali byste čas a peníze dále a nebo prohlásili projekt za zmařený a věnovali energii jinam?
Mají do hry mluvit i jiná kritéria, než je zisk a finanční efekt? Držíte bitcoiny či jinou kryptoměnu, protože očekáváte další býčí trend? A nebo jste už zlomili nad virtuální měnou hůl a likvidujete portfolio se ztrátou.
17 let radím lidem jak investovat
Mám vždy problém s hledáním vhodné doby prodeje, než nákupu. Přestože už více než 17 let radím lidem jak investovat, tak mi jednoznačně ze zkušeností vychází, že “čekat na příležitost” a časovat dobu nákupu se nedaří skoro nikomu a tedy nevyplácí.
Často také člověk prodělá když neúměrně dlouho čeká a místo “take the profits” (vyber zisky) nastupuje “greed” (nenasytnost). Také proto s klienty velmi často řešíme k čemu by investované peníze vlastně měly být použity a kdy? Já radím ostatním, to co dělám sám pro sebe. Mé peníze mají nálepky: Na dovolenou, pro radost, důchod a podobně. Přijde mi to o dost užitečnější než Víťovi tabulky, protože je to jednoduché 🙂
Většina investicí a podniků stavím tak, že by peníze měly vydělávat. Samozřejmě v případě lesních barů a jiných dobročinných projektů, toto pravidlo záměrně přehlížím. Ale i to je svoboda, kterou výnosné projekty přinesou — můžete vracet energii dobrým lidem zpět.
A protože si nemůžu být jistý, že mé postupy a metody jsou nejlepší, tak by mě velmi zajímalo jak to máte ložené vy. Snažíte se obchodovat agresivně a nákupy i prodeje časovat, nebo jedete spíše na několikaletý horizont a stabilitu?
Váš pohled nám s Víťou pomůže Penězi tvořit ještě lepší. Opravdu budu vděčný za reakce a vaše sdělení, jak se rozhodujete v dnešní době zacházet se svým podnikatelským časem, popřípadě investicemi.
Díkec! A zdar jak sviňa!
Začínáme s vracečkou na úrazovku a příjdou další vychytávky.
VÝHODY V ČÍSLECH
Vylepšíme vaše finance.
Získávejte tipy na investice a úspory, my vaší důvěry nezneužijeme.